Strašidelný statek V.

08.11.2021

Halloween si v našich krajích většinou spojujeme s Amerikou. Tento svátek je však původně starý keltský zvyk, známý jako "Samhain" což v překladu znamená "Konec léta".
Halloween se slaví poslední noc keltského roku, začínající západem slunce 31.října a trvá do východu slunce 1.listopadu.
Tato noc, kdy předěl mezi světem živých a královstvím neživých je nejmenší, je právem považována za nejmagičtější noc v roce. V tuto magickou noc, se posazovala svítící lucerna vyřezaná z tuřínu nebo tykve před krytý vchod do domu nebo přímo do okna a měla vítat zemřelé předky a zároveň sloužit jako ochrana proti zlomyslným duchům. Jako zdroj světla byly použity hořící kousky uhlí, později se do dýní usazovala svíčka. Když evropští osadníci ( zvláště Irové ) přijeli do Ameriky, objevili dýni, tou dobou v Evropě neznámou. Halloween tak nabral druhý dech a od 19.století byl slaven dokonce více, než dříve.
I v naší obci se v sobotu 6.11. 2021 již po páté rozzářily dýně a otevřeli se brány do světa nadpřirozených bytostí.

Stezka vedla od kaple Andělů strážných ke zlé čarodějnici, která dávala všem živým otrávená jablka, aby na své cestě zabloudili.
Cestou do strašidelného statku jste mohli potkat vědmu, která rozdávala kouzelné oplatky, které vás ochránili před otrávenými jablky zlé čarodějnice a navíc měli kouzelnou moc vševědění.
Vchod do statku hlídal padlý anděl a stařičký kombajn, který zahalil dýmem všechny neživé a naopak všechny živé pouštěl do útrob, kde měla své doupě upírka. Podél stezky jste mohli potkat nespočet strašidel, duchů, čarodějnic a různých jiných nadpřirozených bytostí, které vyšli ze svých úkrytů a snažili se svou kouzelnou mocí ošálit zbloudilé poutníky.

Další v řadě byl náš Encovanský vodník se svými bludičkami, které tančili na hladině a lákali hříšné duše do jeho spárů. Kdo utekl vodníkovi, došel až do strašidelného zámku, o kterém se traduje, že jej obývají hrůzostrašné bytosti, duchové zemřelých jeptišek a v jeho sklepeních se nachází brána do samotného pekla.

Vchod do zámku strážil šílený klaun s nemrtvým požíračem mozků, který se snažil vylézt z hrobu a sekerou setnout hlavu všem, kteří se přiblížili. Z nádvoří již nebylo návratu a tak museli všichni sestoupit do podzemí. V podzemí jste se mohli setkat s duchem který procházel zdí, mrtvou princeznou, která z nešťastné lásky vyskočila z okna zámku, střihorukého Edwarda který střihal všem zlobivým dětem hlavy, nebo morového doktora, který vám pustil žilou. Kdo zdolal veškeré nástrahy podzemí, musel projít až do poslední sloje, kde se nacházelo samotné peklo.
V místnosti plné kouře, ohně a síry byl odporný ďábel, který rozhodně neměl radost z přítomnosti lidí a všechny hříšníky se snažil vtáhnout k sobě do pekla. Kdo unikl ze spárů pekla, mohl podzemí opustit a u východu se vykoupit u jeptišky, která každého označila krví.

Nakonec strašidla zjistila, že jsme sice živí, ale zároveň jsme vlastně také docela hodní a tak se rozhodla pořádně nás prozkoumat z blízka. Čertovi se moc nechtělo, jelikož je nedůvěřivý a i když při svém příchodu na zemský povrch ještě plival síru a oheň, nakonec i on přišel mezi ostatní.

Dovolte mi touto cestou poděkovat všem z organizačního teamu spolku Encohrátky, protože bez zápalu a nadšení těchto lidí by podobné akce nikdy nevznikly. Jmenovitě bych rád poděkoval manželům Vackovým, kteří k akci propůjčili svou stodolu, paní Zdeně Bulákové, jednatelce spol. BYBLOS s.r.o., která nám dovolila využít nádherné prostory zámku a jeho sklepení a v neposlední řadě obci Polepy, která nás finančně podporuje.
Všichni návštěvníci se mohli se strašidly vyfotit a odnést si tak s sebou vzpomínku na výjimečné setkání mezi živými a těmi ostatními. Když se strašidla začala pomalu vracet do svých obydlí, byla pro všechny ostatní připravena večerní zábava. Ti nejmenší si pak mohli zasoutěžit v tanci a zpěvu a odnést si domů jakoukoli vyřezávanou dýni.

Pevně věříme, že se vám akce líbila a zachováte nám svou přízeň u dalších ročníků.